Nejstarší městská kniha

NEJSTARŠÍ ČESKOKAMENICKÁ MĚSTSKÁ KNIHA

„Léta Páně tisícího třístého osmdesátého tato kniha složena jest. Potvrzena panem Janem z Michalovic arci se souhlasem a radou jeho věrných Konráda Kepplera, toho času kapitána jeho statků, a Genichze de Odicz jinak de Lomericz. My Jan z Michalovic vyznáváme všem, kdo tuto knihu vidí, slyší, čtou, že jsme s dobrou rozvahou a s dobrou ***í a s radou našich věrných Konráda Kaplíře, našeho hejtmana toho času, a Genichze z Odic a pana Rycczen ze Žitavy měšťanům v Kamenici našim milým věrným a jiným venkovským lidem, kteří sem do fojtství přináleží a kteří snažně žádali, abychom tuto knihu potvrdili, aby všechno to, co v ní bude zapsáno, mělo všechnu sílu a moc. A nikdo nemá mluvit proti tomu ani slovy ani činy u naší milosti. Psáno po narození Krista tisíc let, pak ještě tři sta let, potom ještě v osmdesátém roce…“

Takto zní český překlad potvrzení městské knihy, které bylo zapsáno bezprostředně po jejím založení na vnitřní straně přední desky. Knihu na žádost měšťanů potvrdil tehdejší majitel (do r.1406) panství Jan III. z Michalovic, zvaný též Michalec, potomek starého rodu Markvarticů. Od něho pocházejí také nejstarší listinné doklady, které od něho město získalo. Tak roku 1383 vydal otevřený list, kterým měšťanům a jejich dědicům propůjčil právo odúmrti. Dále roku 1394 prodal měšťanům některé platy, jako např. poplatky z lázně a pivovarní pánve a ze zboží přiváženého do města na trh. Tyto privilegia spolu s potvrzením městské knihy vytvářely významnou právní základnu a posilu právního řádu.

Městskou knihu si měšťané založili pro zapisování svých rozličných právních pořízení na městském soudu. Až do roku 1412 byly v knize vedle jednání o věcech z oblasti civilního práva zapisovány také usnesení v případech trestních. Později zřejmě tomuto účelu sloužila jiná zvláštní kniha. „Nejstarší českokamenická městská kniha“ je vžitý název knihy. Kniha sama nemá žádný titul ani na vazbě, ani na prvním listu. Většinou se v jejím textu setkáme s výrazem „městská kniha“ - „stat buch“. Zápisy v městské knize jsou v němčině a vedeny jsou až do roku 1516.

Ze zápisů v městské knize se dovídáme jaké bylo uspořádání městské správy: v čele města stojí purkmistr a konšelé, ti jsou v knize nazýváni šefové (schepphen) a bylo jich dvanáct. V nejstarší době je vidíme jako členy fojtského soudu, kterému předsedal hejtman a v jeho nepřítomnosti fojt. Jen dvakrát se děje v knize zmínka o tom, kde městský soud zasedal – v zápise z 15.února 1389 čteme: „ … před čtyřmi lavicemi, které byly ohrazeny u právě jmenovaného Mikuláše Hokackera v kachlové jizbě“ a roku 1412 soud zasedal v purkmistrově domě. Městská správa tehdy ještě nebyla oddělena od činnosti soudní – obojí splývalo v jedno. Z knihy se dovídáme, že ke Kamenici, přesněji k jejímu fojtskému soudu patřil okrsek, zahrnující v sobě tyto vsi: Horní a Dolní Kamenici, Jánskou, Olešku, Srbskou Kamenici, Všemily, Jetřichovice, Vysokou Lípu, Rynartice, Chřibskou, Lipnici, Lísku, Kunratice, Prysk, Kamenický Šenov, později též Studený a Kamenickou Novou Vísku. O písaři městské knihy není známo nic až do roku 1420, kdy je v knize zmínka o jakémsi Mikuláši, městském písaři - „Nyclaus der stadschriber“.

První stránka v knize...
Nacházejí se tu jedny z prvních zmínek o okolních vsích, jako např. Jánská (Janspach), Kunratice (Cunndstorf), Habartice (Eberstorf) ale i o samotné Kamenici (Kempnicz). Krom jména majitele panství Jana z Michalovic figuruje zde i jméno českokamenického dědičného fojta (erpvoit) Nicze Hokackera. Fojt býval jmenován majitelem města k vykonávání soudní pravomoci, většinou hrdelní a ku pomoci mu stál nejčastěji tzv. „šoltys“, jemuž náleželo rozhodování o menších přestupcích a rozepřích mezi měšťany. Dále je zde jmenován purkmistr (Burgermeister) Michel Gans a konšelé, v knize zvaní „šefové“ (Schepphen), zde jako členové fojtského soudu: Diterich Pauker, Mathei Schuwart, Peter Tulczing, Hanns Knebel, Nicze Rudel, Hentczel Kreczmer, Hensel Wayner, Kunel Opecz, Hentczel Mulacker, Petir Pauer. Na první stránce je též datace zápisu z roku 1380 (Tausent yar dreihundert yar und an dem Achczigsten yare…)

V 70. letech 20. století byly na knize provedeny konzervátorské práce a kniha dostala nové kožené desky, které má dodnes.

Kniha je skutečným unikátem ze sklonku 14.století (1380) a patří k nejstarším dochovaným městským knihám u nás.
Tento hodnotný historický pramen je uložen je ve Státním okresním archivu v Děčíně.

Text: Miroslav Hlavnička