Informace o obnově rozhledny

První snahy o obnovu rozhledny

Na začátku roku 1995 iniciovala Společnost přátel Děčína - Amici Decini - jednání o záchraně rozhledny. Proti rekonstrukci se však vyjádřily Lesy ČR, s. p. i CHKO Lužické hory a rozhledna měla být 30. 5. 1996 stržena. Těsně před zahájením demontáže však rozhodnutí Ministerstva kultury a Státního ústavu památkové péče bourání zastavilo, protože znalecký posudek zhodnotil rozhlednu jako unikátní technickou památku. Rozhledna byla prohlášena technickou památkou 28. 3. 1997. Společnost přátel Děčína - Amici Decini podnikla kroky k tomu, aby zajistila finanční prostředky - 960.000,- Kč na rekonstrukci. Projekt byl zadán renomované projekční kanceláři ing.arch. Jandáčka z Prahy. Rozhlednu si prohlédl zástupce firmy Prošek a syn, umělecké kovářství ze Zbečna u Křivoklátu, která měla rekonstrukci provádět. Zahájení rekonstrukce bylo naplánováno na jarní měsíce roku 1998 tak, aby ve výročí 110. roku existence rozhledny byla předána k užívání. Ale nestalo se tak. Vyskytly se dva problémy. Prvním byly samozřejmě peníze. Peníze z příslušných fondů musí totiž směřovat k vlastníkovi a ten nebyl znám. Členové spolku Amici Decini se domnívali, že rozhledna je v majetku Lesů ČR s. p., ale ty ji neměly v inventáři. Po pátrání v okresním archívu se dospělo k tomu, že původním vlastníkem byl německý turistický spolek Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz. Rozhledna s přilehlou turistickou chatou připadla jako konfiskát KČT, který byl roku 1948 zrušen a poté přidělen Československému tělovýchovnému svazu. V porevoluční době se ke svým právům nikdo nehlásil. Druhým problémem byly technické parametry rekonstrukce. Lesy ČR, s. p. ani Správa CHKO Lužické hory nebyly ochotny stavbu povolit, jelikož by se údajně musela vybudovat zcela nová přístupová cesta a navíc by se musely vykácet stromy na vrcholu kvůli lepšímu výhledu.

Problémy převážily, a tak bohužel odvážlivci hazardující svým zdravím šplhají i přes písemný zákaz na zchátralou rozhlednu dál. Její další osud je stále nejistý. Rozhledna se nachází na území přírodní rezervace. Snahy ochránců přírody směřují k omezení počtu návštěvníků těchto nejcennějších přírodních ploch, aby zůstalo zachováno přírodní bohatství. Zároveň je ale ve statutu každé chráněné oblasti podmínka vedoucí k zachování kulturně historických hodnot jako neodmyslitelné součásti krajiny, jak uvádí doc. Ing. arch. Václav Dvořák, CSc., působící na katedře architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Pozůstatky jejich činnosti jsou patrné všude v okolí. Je třeba se ptát, jak lidé, kteří zde žili, mohli v obtížných klimatických podmínkách a při značně těžkém způsobu obživy ještě budovat s překvapující dokonalostí různé stezky, můstky a další krásné stavby pro rozvoj turistického ruchu. Ten jim však přinášel nejen potěšení z krás krajiny, ale i poměrně významný zdroj příjmů. Nemohlo by tomu konečně tak být i dnes?

V dnešních dnech je rozpočet na potencionální opravu konstrukce rozhledny z původní částky navýšen na mnohonásobek. A nejedná se o malé finanční náklady. Pomalu se zde nabízí otázka, zda by již nebylo vhodné povolat k zodpovědnosti zástupce ze zúčastněných stran při dokola se odkládajících jednáních. Pokaždé se totiž najde nějaký další problém, ten se vynese na stůl a je třeba jej opět dál a hlavně dlouze řešit. A tak je znovu možné skutečnou práci odložit a oddálit. Další mnohem závažnější problém však již klepe na naše dveře. Na místě je značně konkrétní obava, aby konstrukce technické památky náhodou neskončila ve sběrných surovinách, rozebrána nenechavci.

Dění od roku 2001

Město Česká Kamenice zajistilo pro záchranu výše uvedené technické památky následující doklady a opatření:

  • V březnu 2001 byl proveden převod vlastnictví na Město Česká Kamenice za účelem zahájení obnovy.
  • V lednu 2002 byla podána žádost o stavební povolení s podmínkami DOSS, Lesy ČR s. p. vyslovily nesouhlasné stanovisko. V říjnu téhož roku bylo stavební řízení zastaveno.
  • Významný okamžik nastal v červenci 2003, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR přiznalo dotaci na obnovu rozhledny na Studenci ve výši 1,2 mil.Kč. Vzhledem k zamítnutí obnovy rozhledny podnikem Lesy ČR s. p., musela být dotace vrácena.
  • Ještě během měsíce října 2003 byl dopracován projekt z hlediska statického posouzení dle podmínek MÚ Děčín a probíhá nové správní řízení - žádost o stavební povolení. Lesy ČR s. p. opět nesouhlasí s obnovou rozhledny.
  • V říjnu 2004 je správní řízení přerušeno a jednání zastaveno.
  • V červenci 2005 je podána nová žádost o stavební povolení se splněním podmínky Lesů ČR s. p. - obnova za pomoci letecké techniky.
  • Již v září 2005 je řízení opět přerušeno pro nesouhlasná stanoviska CHKO Lužické hory a Lesů ČR s. p. Důvodem je nová stavba rozhledny, což bylo známo od roku 2003, kdy bylo nutné pořídit projektovou dokumentaci. Náklady na vypracovanou projektovou dokumentaci již činily 126 tis. Kč. Stavební řízení je opět zastaveno pro negativní postoj zástupců SCHKO Lužické hory v listopadu roku 2005.
  • Během roku 2006 byl vypracován a předložen nový posudek ing. arch. Jandáčka o současném stavu ocelové konstrukce rozhledny.
  • 12. ledna 2007 se uskutečnilo další jednáni na Městském úřadě Česká Kamenice.
  • Předmět jednání: Stanovisko NPÚ, postup obnovy, financování. Stanovisko z hlediska zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., přednesl PhDr. Honys, zástupce NPÚ v Ústí nad Labem. Na základě obdržené zprávy o stavu ocelové konstrukce a její obnově lze vyhodnotit tento stav jako standardní opravu. Není nutné hovořit o replice. Replika je památkovou péčí definována jako obměna původního objektu, tedy nový objekt, který nekopíruje původní konstrukci ve všech detailech. Z podstaty památkové péče, která má zájem o obnovu historických objektů pouze cestou minimální ztráty původních konstrukcí, by bylo nežádoucí repliku vytvářet. V tomto případě se jedná pouze o náhradu dožitých konstrukcí formou opravy objektu. Předpokládaná cena obnovy technické památky je stanovena v rozmezí 3,5 - 4 mil. Kč. Přítomní souhlasí s obnovou památky. Obnova rozhledny bude provedena formou oprav se zachováním cca 40% původních dílů.

Dění od roku 2007 - nadějné úsilí o obnovu

Přesun rozhledny ze Studeného vrchu
Ve dnech 17. až 19. září 2007 byla za pomoci vrtulníku mělnické společnosti Aerocentrum přenesena kovová konstrukce rozhledny z vrcholu Studence do dvora Biofarmy v Lipnici, kde by měla proběhnout její oprava. Celá konstrukce byla před snesením rozdělena na tři části. Horní dvě části byly přeneseny do Lipnice během pondělí 17. září, poslední část se kvůli zhoršenému počasí podařilo dopravit do údolí až ve středu dopoledne…

V pondělí 17. září 2007 za krásného a již téměř podzimního počasí nastal jeden z historických okamžiků druhé nejstarší kovové konstrukce rozhledny na vrcholu Studence. Po dlouhých a složitých jednáních se majitel stavby - město Česká Kamenice - rozhodl přistoupit k první etapě rekonstrukce této unikátní technické památky.

Po rozřezání konstrukce na tři části o přibližné váze 2 tuny se v popoledním čase přiblížil nad vrchol Studence modrý vrtulník, v jehož závěsu se vrchní část rozhledny s ochozem chystala na neobvyklou pouť. Ještě chvilku byl slyšet jen ohlušující rachot motoru a vzduchem se hnalo zvířené listí. Potom se odříznutá část konstrukce začala volně pohupovat ve vzduchu, vznášet se a pomalu stoupat vzhůru. Bylo to dojemné…
Druhá část rozhledny byla z vrcholu snesena až v pozdních odpoledních hodinách. Obě byly uloženy na hospodářském dvoře rodinné Biofarmy v Lipnici, kde zcela samozřejmě a přirozeně převzali iniciativu svého otce Jaroslava Moudrého bratři Jaroslav a Miroslav. Milé prostředí a pohoštění pro přihlížející diváky připravila paní Hana Moudrá společně s paní Emílií Moudrou v doprovodu přihlížejících dětí a dalších členů rodiny.

Náročná akce trvala až do večerních hodin. Bohužel se již nepodařilo snést poslední základový díl konstrukce a všichni pracovníci letecké společnosti se tak museli narychlo ubytovat, najíst a nabrat síly na další den. Svou pohostinnost jim nabídli manželé Mrákotovi ve Studeném, kteří připravili přespání pro 8 lidí a v rychlosti uvařili výbornou večeři.

Počasí po celý další den pilotům nepřálo. Posádka sice čekala připravena na stanovišti, ale nad Studencem se usadil mrak a celý den pršelo. Jediným rozptýlením pro prochladlé piloty tak byla nečekaná exkurze mladých Romů, kteří se slušně představili a projevili vážný zájem o kovovou konstrukci rozhledny, o jejíž existenci neměli dosud ponětí. Zajímalo je hlavně kde je uskladněná, kolik váží a jak je zabezpečený objekt, v němž je uložena. Opravdu zvláštní návštěva v tom mlhavém deštivém odpoledni…

Ve středu 19. září byl budíček již v 5:30 hodin ráno. Před sedmou vrtulník přelétl z hospodářského dvora Biofarmy Lipnice na stanoviště nad obcí a v 10:28 hodin mohl konečně vzlétnout k vrcholu, aby za krátký okamžik elegantně přenesl poslední část rozhledny dolů do Lipnice a uložil ji ke dvěma předchozím. Po 11. hodině vrtulník zakroužil nad Lipnicí a Studeným a poslední pozdrav vykroužil nad domem Mrákotů, který byl po dvě noci útočištěm celé jeho posádky.

Konstrukce rozhledny nyní ve třech částech čeká na svou obnovu. Všichni pevně doufáme, že k datu 120. výročí slavnostního otevření dne 15.7 2008 bude opravená rozhledna opět důstojně stát na svém původním místě na vrcholu Studence.

Zdroj: www.luzicke-hory.cz a www.studenyalipnice.cz

Článek průběhu obnovy rozhledny na Studenci do srpna r. 2008

(Tento článek vyšel také v zářijovém vydání Českokamenických novin)


V uplynulých měsících se v různých sdělovacích prostředcích objevila řada článků a reportáží o probíhající opravě rozhledny na Studenci. Bohužel informace, které reportáže přinášely, nebyly vždy úplně přesné, často byly velmi zkreslené a nepravdivé. Výsledný dojem pak pro čtenáře a diváky musel být jasný – město nic nedělá pro záchranu rozhledny! Opak je ale pravdou . Pokud by jsme takový přístup k opravě rozhledny měli, určitě bychom v září 2007 neorganizovali letecké snesení konstrukce a nechali by jsme ji v klidu "dožít".

Pro vyjasnění celé situace, otiskujeme část článku z 17.7.2008 , kterým jsme reagovali na reportáž uveřejněnou 9.7. 2008 v Děčínském Deníku. Je tu popsán faktický průběh všech podstatných událostí při záchraně rozhledny na Studenci:

"Rozhledna na Studenci nebyla majetkem města Česká Kamenice. Byla v majetku státu a měl o ni zájem Klub českých turistů. Protože však na KČT nemohl stát rozhlednu bezúplatně převést, požádal KČT město Česká Kamenice a jeho zastupitele, aby dali souhlas k žádosti o převod na město s tím, že maximálně pomohou s její opravou a sháněním finančních prostředků na její opravu. Toto se odehrálo v r. 2001 a rozhledna byla prostřednictvím Okresního úřadu Děčín převedena na město Česká Kamenice. Pro upřesnění je nutno uvést, že rozhledna není na pozemcích města, ale na pozemku Lesů ČR.

Protože již v této době byla ve velmi špatném stavu, museli jsme nechat zpracovat statické posouzení (Ing. Žižka v roce2002) a poté projektovou dokumentaci( firma Vaner s.r.o. a firma Agral Plast – říjen 2003) vyhotovenou na základě statického posouzení a "Zprávy o úvodní prohlídce rozhledny Studenec" – ing Jandáček - duben 1996 (zpracováváno pro KČT).

Na základě zpracované dokumentace jsme opakovaně požádali o dotaci Ministerstvo pro místní rozvoj nejprve v r.2002 (neúspěšně) a poté v r. 2003 (úspěšně 1,2 mil Kč) a příslušné orgány o souhlas s provedením oprav.( Ministerstvo kultury v té době nemělo program na obnovu památek mimo městské zóny). Bohužel díky tomu, že projektant neprozřetelně použil ve své zprávě v projektové dokumentaci výraz „replika rozhledny“, vydala CHKO Lužické hory zamítavé stanovisko k opravě a stejně tak Lesy ČR. Z těchto důvodů nebylo možné přiznanou dotaci na opravu rozhledny použít!

Po řadě dílčích jednání , bylo z iniciativy starosty České Kamenice svoláno 15.12. 2005 velké jednání všech zainteresovaných stran (MK, Národ. Památkový úřad, klub českých turistů, CHKO Lužické hory, Lesy ČR, Město Česká Kamenice) k vyjasnění stanovisek a zájmu či nezájmu o záchranu rozhledny. Z tohoto jednání vzešel závěr, že pokud hlavní konzervátor Národního památkového úřadu rozhodne, že rozhledna je opravitelná ( a tedy nebude se jednat o repliku!) CHKO a Lesy ČR s opravou souhlasí. Toto rozhodnutí jsme dostali 28.2.2007

Následně se mohlo začít jednat a zajišťovat vše pro záchranu rozhledny. Vzhledem k tomu , že při vlastní opravě rozhledny bylo nutno postupovat dle podmínek CHKO Lužické hory, a též respektovat požadavky Národního památkové úřadu na zachování historické povahy rozhledny, bylo nutné zpracovat nový technologický postup rozebrání, přepravy, a konečné montáže rozhledny- ing Janatka, duben 2007.

Bez ohledu na zajištění finančních zdrojů k následné opravě ,bylo rozhodnuto o snesení rozhledny a jejím převozu k provedení ochrany proti dalšímu poškozování. K rozebrání a snesení konstrukce rozhledny došlo v září 2007.(Odborné posudky, projekty a vlastní snesení rozhledny byly hrazeny z rozpočtu města ve výši cca 200 tis. Kč!)

Vzhledem k nutnosti použití maximálního možného množství původních prvků rozhledny, probíhalo od r. 2007 posuzování jednotlivých částí tak, aby bylo možné stanovit jednak přesný postup opravy a montáže a také celkovou finanční náročnost celé opravy. Protože se jedná o kulturní památku , která bude využívána řadou návštěvníků, bylo nutné citlivě rozhodnout které prvky zůstanou původní nebo se opraví a které budou nahrazeny, při zajištění maximální bezpečnosti návštěvníků !

Po stanovení nutných prací a technologie opravy, bylo v dubnu 2008 provedeno výběrové řízení na dodavatele kompletní opravy rozhledny se souhrnnými náklady ve výši téměř 3mil Kč. Z hlediska náročnosti celé akce bylo nutné stanovit ošetřit smluvní vztahy včetně rozpočtu celé akce.

Současně s tím byly podány žádosti o dotace na ty instituce, které vypsaly dotační program v dané oblasti (Ministerstvo kultury, Ministerstvo financí, Krajský úřad). Bohužel dotační programy EU zpracované v Regionálním operačním programu Severozápad takto malé projekty neřeší. Pro zajištění dílčího financování již v září 2007 zřídilo město Veřejnou sbírku a ta byla vyhlášena od 1.11.2007 do 31.10.2010! Z prostředků získaných veřejnou sbírkou jsou průběžně financovány dílčí práce.

Z uvedeného vyplývá, že město se s danajským darem, který na sebe vzalo rozhodně chce a určitě vypořádá se ctí. Nemůže však po nás nikdo chtít, abychom opravu velmi poničené ocelové konstrukce rozhledny nechali provést bez záruk kvality a bezpečnosti, hlavně aby byla rychle."

Tolik tedy citace uveřejněná v tisku. Další reportáž, která následovala , byla sestříhaná televizní a na tu jsme bohužel reagovat v televizi prozatím nemohli. Bohužel závěr byl opět jednoznačný – z rozhledny je hromádka železa a město pro rozhlednu rok nic nedělá a pokud ano, tak dělá chyby!

Protože však město činilo a činí pro záchranu rozhledny řadu kroků, předkládáme vám průřez těch nejdůležitějších. Posuďte tedy prosím sami následující kroky, které město podniklo při opravě rozhledny. Zde jsou tedy zásadní fakta od září 2007 do srpna 2008:

V oblasti finanční město přispělo k zajištění následujících částek (uvedeny jsou pouze ty nejvýznamnější) :

  • městský rozpočet 2007 - 140 000,- Kč (na letecký přesun konstrukce ze Studence)
  • veřejná sbírka - vybráno 418 871,- Kč
  • městský rozpočet 2008 - 250 000,- Kč
  • dotace ČEZ - 100 000,- Kč
  • město Bad Schandau - cca 25 000,- Kč (1000 euro)
  • část finančních prostředků ve výši 519150,-Kč byla použita na propagaci a odborné práce a jako jistina na probíhající montážní práce a výrobu nových dílů konstrukce
  • vklad O.S. SaL - 141 161,- Kč – použit na převoz a demontáž konstrukce z Lipnice do Litoměřic

V průběhu roku jsme podali několik žádostí o dotace, z nichž jsme uspěli u Ministerstva kultury v částce 300 tis. Kč a u fondu hejtmana Ústeckého kraje ve výši 1,9 milionu Kč. Obě tyto žádosti jsou v současné době zpracovávány na Ministerstvu kultury a očekáváme avízo o převodu peněz.

V technické oblasti město zajistilo následující (opět jsou uvedeny pouze nejdůležitější kroky):

  • letecké snesení rozhledny v září 2007
  • zpracování projektu postupu opravy rozhledny – určení použitelných dílů, technologie opravy a technologie montáže
  • výběrové řízení na dodavatele prací
  • rozebrání a převoz konstrukce
  • stanovení technologie vybudování základových patek a vybourání nepoužitelných částí
  • zhotovení modelů nových litinových schodů a výrobu nových stupňů

K tomu všemu samozřejmě patří i práce na propagaci celé akce – tisk letáků k obnově rozhledny, zajištění zhotovení modelu rozhledny a vytvoření výstavky( ve výloze ČS na Nám. Míru) zajištění zpracování virtuálního 3D modelu atd.

Co se bude dít v nastávajících dnech z pohledu obnovy rozhledny?

Z technického hlediska je v současnosti nejdůležitější provést obnovu základových patek, na které bude rozhledna ukotvena. Čeká nás tedy přesun lícovaných cihel, betonu ,bednění, kotevních košů a dalších potřeb pro zhotovení patek na vrchol Studence. Pro vlastní letecké ustavení konstrukce je nutné, aby byly přesně umístěny kotevní šrouby . Jejich polohu po zabetonování již nebude možno měnit, proto k ustavení košů s těmito šrouby ,bude použita speciální šablona, která zaručí polohu a poté i bezproblémovou montáž.

A co se děje v současnosti?

V současné době probíhá v areálu dodavatele montáž nanečisto. Konstrukce je prozatím sešroubována a pomocí jeřábu se postupně simuluje spojování jednotlivých dílů konstrukce na sebe. Rozhledna bude na vrcholu Studence sestavena za pomoci vrtulníku a je tedy nutné nejprve vyzkoušet , jak přesně do sebe jednotlivé části konstrukce včetně stupňů schodiště zapadají a provést případné úpravy spojů. Poté budou postupně vyměněny všechny šroubů za nýty a takto snýtovaná konstrukce bude otryskána a opatřena základními nátěry. Finální montáž a nátěry pak budou provedeny po leteckém přesunu přímo na vrcholu Studence.

Tím samozřejmě dění kolem rozhledny neskončí. Bude zapotřebí zhotovit informační cedule, zajistit pravidelnou údržbu rozhledny a okolí a spoustu dalších drobných či větších kroků ke zdárnému znovuotevření a provozu rozhledny. To podstatné však je , že se rozhledna brzy vrátí na své místo. Jestli to bude za měsíc či dva , záleží v tuto chvíli především na převodu finančních prostředků z ministerstva kultury a pak také na povětrnostních podmínkách, které jsou limitující pro letecké práce.

Myslím tedy, že z uvedeného vyplývá , že dění kolem rozhledny není na mrtvém bodě a informace, které se k vám v minulých dnech dostaly z různých sdělovacích prostředků, nebyly přesné!

Všem, kteří se na obnově rozhledny podílejí ať už finančně nebo při zajišťování výše popsaných činností , bych chtěl touto cestou velmi poděkovat za pomoc při zachování této výjimečné kulturní památky. Její obnovou naše město a okolí získá další turisticky velmi atraktivní místo.

Autor textu: Ing. Vojtěch Marek, místostarosta města